Pověsti o Pradědu
Pověst o Pradědu a Petrových kamenech
Tam, kde se vypíná vrchol Pradědu, nachází se jiný svět. Pohled návštěvníka volně splývá přes líbezná údolí, zelené lesy a vzdálené vrcholy v podhůří. Objímá modré řetězy hor, zahrazujících západní obzor. Z nich ze všech nejvyšší je Praděd.
Jako jediný zapomenutelný obr z šerého dávnověku leží zde tento mocný vrch, přes který severák posílá zlé útočné vichry. Žádný strom a žádný keř se tu zpříma neudrží a jen skupiny nuzně rozcuchané kleče se choulí na svazích, stínice skromné lišejníky a mech. Nikoho nestrpí Praděd v blízkosti svého majestátu.
Jen tajemné Petrovy kameny zůstaly ponechány, aby sloužily svému veleknězi jako hřejivý krb, udržovaný zápalnými oběťmi, které na jeho počest v pradávných dobách byly přinášeny.
Posvátné místo však bylo časem opuštěno a z údolí se vzhůru nesl zpěv zvonů, velebících nového cizího boha. Stará pohanská víra byla zapomenuta, nikdo nepřicházel, aby naslouchal hlasu vánku, četl v nebeských znameních, tesal tajemné runy či přinášel oběti. Nová víra v jediného boha se šíří a proniká i sem do odlehlých vysokých hor.
A když čas od času mocný vládce Praděd přijme na sebe lidskou podobu a s vlajícím vouse vystoupí k opuštěným obětním kamenům, tu ho již udivení pastýři nepoznávají, ale domnívají se, že snad Svatý Petr přišel, aby jim kázal novou víru. Tak i začali jmenovat tuto skálu Petrovými kameny.
Strach před dávno propadlými božstvy pravěku ale stále ještě nezmizel. A tak získaly Petrovy kameny pověst zlého místa, kterému se každý raději vyhne a jen ďáblové, čarodějnice a kouzelníci prý mívají tam svá dostaveníčka, k nimž přijíždějí na přeslicích, košťatech, pohrabáčích hrabicích a dokonce na kozlech, aby tam slavili své hříšné radovánky.
V mysli lidské stále zůstává zasuta tíživá předtucha, že mocný vliv Praděda v působivých horách a tajemství Petrových kamenů jako pohanského obětiště přetrvává.
(Podle časopisu Fr. Ländchen – 9/1939)
Zdroj: www.karlovice.estranky.cz